Příhody s lidma I

19. února 2018 v 21:02 | Chiarore |  Příhody s lidma
Super, v červnu jsem založila novou rubriku a od té doby jsem se neobtěžovala do ní něco přidat. Možná to bylo tím, že mě žádné náhodné setkání s někým neoslovilo natolik, abych o tom napsala. No, nebo jsem spíš od té doby skončila s brigádou a už se tolik nenudím a nevymýšlím si témata. Teď ale sedím v hotelovém pokoji (školení), mám klid na lůžku kvůli kašli a navíc pořád myslím na dvě takové příhody, které bych si chtěla poznačit, tak je čas na další příspěvek do rubriky.



První příhoda se mi stala už před nějakou dobou. Myslím, že to bylo někdy na podzim, ještě jsem bydlela na Vinohradech. Šla jsem z líšeňského Lidlu s nákupem a abych se nějak odměnila, dala jsem si jejich supr kafe. S tím jsem se zastavila někdy na půli cesty nahoru do kopce, opřela se o zábradlí a vychutnávala si výhled, když ke mně přišel od zastávky starší pán. Podle přízvuku to byl cizinec, jak mi později řekl, z Polska. Začal si se mnou povídat o tom, že je moc hezké vidět někoho, kdo ocení výhled, potom jsme přešli k tomu, že se mi líbí názvy ulic, protože mi připomínají moji srdcovou záležitost, Pálavu a okolí. Ukázalo se, že to tam dobře zná a že se svou paní bydlí už dlouhá léta v ČR a neměnili by, protože je u nás (a hlavně na Pálavě) moc krásně. Zakončil to tím, že se hezky usmívám, a šli jsme každý svou cestou. Není to poprvé, co si se mnou někdo vykládal, ale tady ten pán na mě udělal takový dojem, že si na něj vzpomenu i teď po několika měsících.

Druhá příhoda je z minulého týdne. Jak jsem zmínila výše, nacházím se momentálně na školení, kde se seznamuju s náležitostma potřebnýma k výkonu mého nového povolání (děsná sranda poslouchat, za co všechno nás můžou zavřít nebo nám sebrat peníze). Školení je na dva týdny a jak jistě mnohým z vás neuniklo, minulý týden ve středu byl Valentýn. Jeden z kluků, kteří se s námi školí, se rozhodnul, že když jsme si zbyli jenom my sami, udělá každé dámě radost aspoň symbolickým dárkem. Utekl dřív z oběda a když jsme přišli do školící místnosti, čekala na každou z nás růže. Samozřejmě jsme mu to vynahradily, když jsme mu postupně koupily po panáku a nakonec z toho byla hezká valentýnská party na jednom z pokojů (na to, že jsem Valentýna nikdy neslavila, jsem si to užila, i toho opožděného, který na mě čekal v pátek po příjezdu ze školení). Ale proto to samozřejmě nedělal. Prostě nám chtěl udělat radost a myslím, že se mu to povedlo na jedničku s hvězdičkou. Já jsem si u toho vzpomněla ještě na jednu růži, kterou jsem dostala před rokem a půl za to, že jsem pánovi převzala v práci balík. Tehdy mě ta malá pozornost taky moc potěšila.

Tak, to byly takové střípky ze života, které se mě nějakým způsobem dotkly. Možná jsem na tyhle věci přecitlivělá, ale mám prostě ráda, když si lidi dokážou udělat radost. Taky jsem ráda, že jsem přece jen přispěla něčím dalším do rubriky a kdo ví, třeba si za nějaký čas zase na něco vzpomenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama