Místo, kde se zastavuje čas

2. června 2017 v 20:04 | Chiarore |  Zápisky
Viděli jste někdy film Constantine? A pamatujete si tamní popis pekla, kde každá vteřina trvá celou věčnost? Jestli viděli a pamatujete si, tak super, jestli ne, doporučuju zkouknout, protože definice z filmu přesně odpovídá tomu, co mě čeká pokaždé, když nastoupím na směnu na brigádě.



Pro upřesnění, brigádničím na benzínce. Je to ta samá benzínka, kde jsem působila nastálo v dobách, kdy začínal můj blog. Tady se zrodila první vílí básnička, rádoby vtipné desatero správného zákazníka a ještě vtipnější popis jednoho z nich. Tehdy jsem byla o pár let mladší, neproškolená v jednání s lidma a hlavně, netušila jsem, že žádný zákazník je ještě horší než ten otravný. Co bych teď za ty lidi dala! Současná situace je taková, že se sem díky skvělým uzavírkám a zúžením nikdo nedostane a když, je tak vyčerpaný, že kolem mě jenom prosviští na záchod a zase rychle pryč. Mou jedinou zábavou je pozorování kolony aut v protisměru, hudební kulisou hučící ledničky a klimatizace a tuhle atmosféru opuštěné pumpy skvěle dokresluje venkovní vedro a panorama skládající se z polí, polí, silnice a dalších polí.

Na druhou stranu když už sem někdo zavítá, je o zábavu postaráno. Dnes jsem tu měla dvě bandy motorkářů, chudáka, co potřeboval horkou vodu do chladiče svého auta, které nechal o kilometr dál, byla mi slíbená provize ze vsazeného ticketu na Eurojackpot (v případě výhry meloun, v případě prohry taky, ale napuštěný rumem) a byla jsem vystavená pokušení v podobě dovezených baget, které jsem, hladová, musela rychle naskládat do lednice. To ani nemluvím o partě chlapů, kteří vešli chvilku potom, co jsem začala s telefonickou objednávkou zboží, a začali na mě chrlit požadavky na cigarety ignorujíc fakt, že je nestíhám poslouchat.

Když už je řeč o jídle, vypozorovala jsem, že teď v létě, kdy není potřeba moc vytírat, se vzácní a za jiných okolností velmi vítaní zdržovači v souladu s Murphyho zákony začali objevovat vždycky právě ve chvíli, kdy jsem začla s jídlem. Třeba svůj superzdravý nulatukprocentní řecký jogurt s borůvkama (pak proč mám chuť na bagety) jsem jedla hodinu a půl. Než jsem ho dojedla, byl z něj teplý rozblemcaný humus (který bych ale snědla i v horším stavu vzhledem k tomu, kolik stál). Za zmínku stojí i třikrát ohřívaný oběd (který jsem si, POZOR, uvařila sama!) a dvě nepitelné kávy, které jsem si prostě nemohla vychutnat horké, protože do toho pokaždé někdo přišel.

Musím obdivovat, s jakou přesností si to těch pět lidí, co dneska dorazili, načasovalo. Asi bych měla být vytočená, že jsem ani jedno jídlo neměla v požadované teplotě, ale aspoň jsem měla nějakou zábavu. I když jestli bude můj úklid na konci směny stejně zábavný, můžu rovnou vynechat spánek, protože než to dodělám, začne mi další směna.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tanicka04 tanicka04 | Web | 5. června 2017 v 22:21 | Reagovat

To je dobrý u toho jsem se nasmála určitě pokračuj, pěkný blog.

2 chiarore chiarore | 7. června 2017 v 20:48 | Reagovat

[1]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama