Místo řepy taháme hřebíky

15. října 2012 v 12:57 | Chiarore |  Zápisky
Minule jsem psala o tom, jak nám rozebírání kůlny překazil nenadálý nález. Jelikož už byl zase víkend a na zahradě máme čisto, rozebírání pokračovalo. Tentokrát jsem se účastnila i já, protože jsem neměla směnu a na učení už se vymluvila sestra. Hlavním cílem včerejšího dne bylo vytahat z dřevěných desek rezavé hřebíky a odtáhnout bokem asi stokilový trám (neboť se, jak nám vysvětlil tatínek, nacházel ve výborném stavu a mohl se hodit ke spoustě a spoustě věcí).


Nejprve jsme tahali ven hřebíky. Pracovní rozdělení vypadalo asi takhle: Tatínek shazoval desky ze střechy, maminka tahala hřebíky a já jsem odhřebíkované desky odnášela na hromadu šetřenou na dobu, kdy budeme mít krb. Po pár minutách už jsme pracovali jako dokonale sehraný tým. Například když jsem zvedala obzvlášť dlouhou desku a při otáčení přikázala mamince, ať dá hlavu dolu, bez ptaní to udělala, jelikož věděla, že by si jinak vysloužila ránu do hlavy, jak se to občas stává v groteskách. Problémům jsme se ze začátku samozřejmě nevyhnuli. Třeba já jsem zjistila, že se s takovou dlouhou deskou nedostanu, kam bych potřebovala. To bych ale nebyla já, abych si neporadila. Po chvíli dumání jsem přišla na to, že stačí jít dopředu na volné prostranství, tam se otočit, zacouvat, zase se otočit a nakonec vejít k vytoužené hromadě, kde jsem mohla desku znechuceně odhodit k ostatním.

Nebyla jsem jediná, kdo měl nejprve se svým úkolem potíže. Maminka zjistila, že hřebíky jsou se svojí pozicí spokojené a ven z desky se jim dvakrát nechce. V jednu chvíli se dokonce ozvalo naštvané zvolání: "Pojď ven, ty křiváku!". Křivákem byl nazván nebohý hřebík, jenž byl maminčiným snažením nahnutý na všechny strany a přesto pevně zaseknutý v desce. I tady si ale po chvíli dlaší člen naší rodiny poradil. Maminka zkrátka počkala a když se tatínek zrovna nedíval, rychle napůl vylezlý hřebík proměnila v placku zabořenou do desky tak, že nebyla skoro vidět, a přikázala mi, ať desku hodím na hromadu k ostatním. A jelikož je v naší rodině generálem, bez náznaku odporu jsem ji poslechla.

Když byly odneseny všechny desky, přišel na řadu trám. Dolů ze střechy ho dostal tatínek sám (a zvládnul to výborně, dokonce se zem ani moc nezachvěla, když ho pomalu shodil na zem), dál už ale potřeboval asistenci nás všech. Tím všech myslím vážně všech. Ze svého úkrytu v pokoji byla povolána i sestra. Trám byl vážně těžký a už při jeho zvedání došlo k první nehodě (byl téměř upuštěn na nohu mamince, která z leknutí počastovala viníka třemi nespisovnými nadávkami), takže rodinná rada rozhodla, že si vezmeme na pomoc kolečka. Zde se téměř stala další nehoda, protože když už jsme na ně měli jeden konec trámu umístit, zvedla sestra (momentálně řidič koleček) jednu ruku, aby na něco ukázala, a zvednutá kolečka se převrátila na stranu. Sestra byla tedy v řízení koleček nahrazena mnou. Nějak se mi povedlo je stabilizovat na tak dlouho, abychom na ně mohli konec trámu položit, ale když už jsme se vydali na cestu (tatínek sám tahal druhý konec), několikrát jsem ho málem vysypala. Navíc jsme po pár krocích narazili na další probém a to, jak trám dostat do zatáčky. Ano, bylo to to stejné místo, kde jsem měla problém s přerostlýma deskama. Po několika manévrech, při kterých jsem kolečka opět málem převrátila, se tatínek naštval, svůj konec trámu pustil na zem a šel nám pomoct. Celý manévr zvládnul asi za pět sekund a palších patnáct trvalo, než jsme se dostali na místo určení. Vyčerpaně jsme složili trám na zem a jelikož už jsme pro ten den s rozebíráním skončili, šli jsme domů pyšní na to, jak jsme všechno krásně zvládli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | 15. října 2012 v 19:47 | Reagovat

V Anglii tě nazývají Megii - líbí se ti to oslovení? Mohlo by být česky Megi, ale já ti hlavně chci MOC blahopřát k výběru v TOP TT! :-)
Já to vím, že jsi dobrá, ale že se tak brzo umístíš na takovém postu - to jsi přímo výborná! :-D GRATULUJU!

2 chiarore chiarore | Web | 15. října 2012 v 19:59 | Reagovat

[1]: Jej, dekuju :-) I když bych asi měla připomenout, že přes výběr jsi mě původně našla. Sem tam se mi té pocty dostane :-) A Megi se mi líbí :D

3 chiarore chiarore | Web | 15. října 2012 v 20:00 | Reagovat

[1]: A samozřejmě taky gratuluju k výběru :) Kvalita se holt pozná

4 Ivet Ivet | Web | 15. října 2012 v 20:41 | Reagovat

[2]: Hm, že by už hlava děravá? :-( No a já si myslela, že jsi si našla ty mě! :-D
Ale to je putna - hlavně, že jsme obě "kvalitní"! :-D  :-D

5 mengano mengano | E-mail | Web | 19. října 2012 v 9:18 | Reagovat

Jste, koukám, veselá rodinka. Tvoje maminka je velice moudrá žena, jak o tom svědčí její přístup k tatínkovi a hřebíkům :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama