Sesterské posezení u vína

Včera v 20:06 | Chiarore |  Zápisky
Jsou dny, kdy mi vše vychází podle plánu. Ráno vstanu, jdu do práce, po práci k sestře na rychlé kafe a potom hurá s taškou nacpanou věcma na cvičení do fitka na nějakou zabijáckou skupinovou lekci. Ty dny si gratuluju, jak jsem vyhrála nad svou leností, večer padnu do postele a přitom doslova cítím, jak mi mizí špek na břiše a rostou svaly. Vzácně se i stane, že si ještě před padnutím do postele zvládnu uvařit oběd na další den a můžu si tak připsat další hvězdičku na pomyslnou zeď pochval za perfektně využitý den.

Pak jsou dny jako ten včerejší. Můj ambiciózní plán překazí počasí, lenost, nemoc nebo sestra, která jen tak mimochodem prohodí, že v ledničce chladí víno (včera šlo o poslední variantu). Já si řeknu, že přece není nic špatného na chvilkovém odpočinku (po čtrnáctidenní dovolené v Egyptě přece nutně potřebuju nabírat síly), kopnu věci na cvičení do kouta a nadšeně popadnu skleničku.
 

Večerní příslib

19. srpna 2017 v 19:29 | Chiarore |  Ze šuplíčku umělce
VEČERNÍ PŘÍSLIB


Za rande s Tebou bych prodala duši,
podívej, jak mi to dnes večer sluší,
podívej, jaká jsem dnes večer kráska,
z toho by mohla být půlnoční láska.

Nevnímej okolí, jsem přece tady,
ráda Ti ukážu své pěkné vnady,
ráda Tě zasvětím do svého hraní,
nechápu, copak Ti ještě teď brání.

Budu Tvůj instrument, Tvá dravá lvice,
Tvůj zářez na pažbě, než zhasne svíce,
Tvůj příboj na lodi rozkošných věcí,
tak už se nebraň a pojď ke mně přeci.

Titanic na Vltavě

19. srpna 2017 v 13:27 | Chiarore |  Zápisky
Vždy, když přede mnou někdo mluvil o tom, že byl s partou na vodě, popisoval své zážitky jako nejhorší a zárověň nejlepší z těch, co kdy měl. Na jednu stranu věčné dřepění v mokrém oblečení, kempy různých kvalit, nepříjemné sbírání se z vody, když jste se vyklopili pod jezem, na druhou stranu skvělá nálada, po večerech živá hudba, pohledy na okolní krajinu a bary přímo uprostřed řeky. Lákalo mě si to taky zkusit. A po celých jedenácti letech naplánovaných a zase zrušených termínů, překonání strachu z utonutí či ztráty důstojnosti po ochutnávce příliš mnoha dobrot z říčních hospod to konečně přišlo. Jela jsem na vodu.

 


Zážitky z Aerobicmanie

8. srpna 2017 v 16:07 | Chiarore |  Zápisky
Pod pódiem se tísní dav natěšených lidí, kteří začnou tleskat, když nahoru vyběhne jedna z hvězd. Zapne se hudba a show může začít. Ruce tleskají do rytmu, nohy skáčou o sto šest a za výkon je účinkující odměněn ohlušujícím jásotem. Malé překvapení pro mě bylo, že nešlo o další hudební festival ale letní kongres s názvem Aerobicmania Sun day, kde člověk svou účast vykoupí potem a bolavými svaly.

Zlé sny

6. srpna 2017 v 10:11 | Chiarore |  Ze šuplíčku umělce
ZLÉ SNY

Že prý sladké sny,
k čemu, k čertu, jsou!
Tak nás mysli po dni krásném
podle zrazujou.

Přijdou zas a zas,
pokaždé, když spím,
pak jsou se mnou bez lítosti,
než se probudím.

Zatracené sny,
co mě zkouší štvát!
Jejich silou odmítám se
nechat ovládat.

Po takovém snu
vždycky přijde den,
který moc rád ukáže mi,
že sen je jen sen.

Jak jsem byla na festivalu

1. srpna 2017 v 14:08 | Chiarore |  Zápisky
A je to tady. Jak jsem slibovala, přichází žhavý report z mého historicky prvního hudebního festivalu. A hned na úvod musím říct, že jsem měla při jeho výběru šťastnou ruku. Existuje-li totiž nějaké hodnocení festivalů podle náročnosti, byl tenhle první ročník Moravafestu ideální příležitostí pro festivalové amatéry, kterým se nechce rovnou do divočiny typu Votvírák nebo Benátská noc. Věkový průměr účastníků byl cca třináct let, místa pro stany habaděj, účast vlažná a na záchodech ani u stánků žádné fronty. A pokud nepočítám divnou existenci, která kamarádce sebrala právě koupené pivo, aby ho vyhodila a vzápětí ji pozvala na nové, nevyskytovali se zde ani podezřelí chlápci, kvůli kterým bychom měly potřebu mít při sobě baseballovou pálku na nutnou obranu. Jelikož bude tenhle článek "trochu" delší, rozdělila jsem ho do několika kategorií (a vůůůbec to není tím, že se v původní verzi nevyznala ani pisatelka, natož čtenáři)

Jdu se flákat

22. července 2017 v 13:02 | Chiarore |  Zápisky
Normálně se kamarádi a známí v pátek ptají, co děláte o víkendu. U mě se tato otázka za poslední půlrok přetransformovala na: "Jsi na benzínce nebo ve sportcentru?" Jakékoliv mnou nahlášené volno doprovází podezřívavé pohledy a dotazy, jestli mám opravdu volno nebo si ZASE beru dovolenou, abych mohla na brigádu. Když nemám práci ani brigádu, znamená to, že mě čeká workshop nebo prostě jenom cvičení. A když nejde ani o jedno, nejspíš jsem padla vyčerpáním a v posteli sbírám síly na další vražedný maraton.

Anebo ne?

4. července 2017 v 20:55 | Chiarore |  Oznámení
Ne, ne a ne! Teda, vy to možná nevíte, ale jsem celkem náladový člověk. Myslím, že jako žena, blondýna a "umělec" k tomu na to mám právo. V neděli jsem měla celkem blbou náladu a myslela jsem si, že dělám správně. Ale teď jenom celou dobu přemýšlím o tom, že bych měla zakládat další blog, což by znamenalo vymyslet přezdívku, navrhnout design (už tady ten mi dal hodně zabrat) a začínat od nuly, a došla jsem k tomu, že už se mi do toho nechce. Jistě, pořád tu jsou důvody, kvůli kterým jsem se k tomu kroku původně rozhodla. Nicméně mi nakonec přijde lepší postavit se k situaci čelem a vyrovnat se s tím. Koneckonců je jedno, za jakým účelem sem čtenáři chodí, hlavně když chodí.

Mimochodem, včera měl můj blog narozeniny, tak si zpětně přeju všechno nejlepší :D

Konec blogu

2. července 2017 v 11:59 | Chiarore |  Oznámení
Tak je to tady. Můj blog oficiálně končí. Nejde o náhlé rozhodnutí. Přemýšlím nad tím už dva měsíce a i když jsem byla nejdřív pevně rozhodnutá, že tenhle blog udržím, nakonec jsem si uvědomila, že to nemá cenu. Prostě mi to za to nestojí. Nebudu veřejně rozepisovat důvody, které mě k tomu vedly. Když se netýkají jenom mé osoby, nebylo by to správné :) Přeji vám všem, co jste sem chodili, hodně štěstí v životě a co se mě týče, já se budu dál snažit žít tak, abych měla klid a mohla být se svým životem spokojená.

Protančená noc

18. června 2017 v 19:37 | Chiarore |  Ze šuplíčku umělce
PROTANČENÁ NOC


Přidupnutí, otočka,
rytmus na Tě nepočká,
na můj povel vzad a vpřed,
sám nemůžeš přemýšlet.

Můj hlas řídí, kam máš jít,
nesmíš kroky pozměnit,
tančíš vždy jen na čáře
podle mého scénáře.

Úklon vpravo, za bokem,
nyní jsi mým otrokem,
jsi můj hodný klučina
a já jsem Tvá domina.

Kam dál