Jdu se flákat

Včera v 13:02 | Chiarore |  Zápisky
Normálně se kamarádi a známí v pátek ptají, co děláte o víkendu. U mě se tato otázka za poslední půlrok přetransformovala na: "Jsi na benzínce nebo ve sportcentru?" Jakékoliv mnou nahlášené volno doprovází podezřívavé pohledy a dotazy, jestli mám opravdu volno nebo si ZASE beru dovolenou, abych mohla na brigádu. Když nemám práci ani brigádu, znamená to, že mě čeká workshop nebo prostě jenom cvičení. A když nejde ani o jedno, nejspíš jsem padla vyčerpáním a v posteli sbírám síly na další vražedný maraton.
 

Anebo ne?

4. července 2017 v 20:55 | Chiarore |  Oznámení
Ne, ne a ne! Teda, vy to možná nevíte, ale jsem celkem náladový člověk. Myslím, že jako žena, blondýna a "umělec" k tomu na to mám právo. V neděli jsem měla celkem blbou náladu a myslela jsem si, že dělám správně. Ale teď jenom celou dobu přemýšlím o tom, že bych měla zakládat další blog, což by znamenalo vymyslet přezdívku, navrhnout design (už tady ten mi dal hodně zabrat) a začínat od nuly, a došla jsem k tomu, že už se mi do toho nechce. Jistě, pořád tu jsou důvody, kvůli kterým jsem se k tomu kroku původně rozhodla. Nicméně mi nakonec přijde lepší postavit se k situaci čelem a vyrovnat se s tím. Koneckonců je jedno, za jakým účelem sem čtenáři chodí, hlavně když chodí.

Mimochodem, včera měl můj blog narozeniny, tak si zpětně přeju všechno nejlepší :D

Konec blogu

2. července 2017 v 11:59 | Chiarore |  Oznámení
Tak je to tady. Můj blog oficiálně končí. Nejde o náhlé rozhodnutí. Přemýšlím nad tím už dva měsíce a i když jsem byla nejdřív pevně rozhodnutá, že tenhle blog udržím, nakonec jsem si uvědomila, že to nemá cenu. Prostě mi to za to nestojí. Nebudu veřejně rozepisovat důvody, které mě k tomu vedly. Když se netýkají jenom mé osoby, nebylo by to správné :) Přeji vám všem, co jste sem chodili, hodně štěstí v životě a co se mě týče, já se budu dál snažit žít tak, abych měla klid a mohla být se svým životem spokojená.
 


Protančená noc

18. června 2017 v 19:37 | Chiarore |  Ze šuplíčku umělce
PROTANČENÁ NOC


Přidupnutí, otočka,
rytmus na Tě nepočká,
na můj povel vzad a vpřed,
sám nemůžeš přemýšlet.

Můj hlas řídí, kam máš jít,
nesmíš kroky pozměnit,
tančíš vždy jen na čáře
podle mého scénáře.

Úklon vpravo, za bokem,
nyní jsi mým otrokem,
jsi můj hodný klučina
a já jsem Tvá domina.

Nová rubrika

3. června 2017 v 18:48 | Chiarore |  Příhody s lidma
Wohooo, máme tady novou rubriku. Jestli to není znak toho, jak moc se na brigádě nudím, tak už nic. Jak její název napovídá, bude zaměřená na lidi, konkrétně na ty, o kterých budu mít potřebu se zmiňovat veřejně (no jo, to by vás samotné nenapadlo). Možná něco přidám, možná už taky ne. Zatím aspoň uvedu pár příkladů, jak bych si to asi představovala :D

PŘÍKLAD:
Dnes mi bylo asi desetiletým klukem důležitě oznámeno, že máme vyprodané oba druhy jeho oblíbeného nanuka. Nevěděla jsem, jestli po mně chce kajícný slib, že to do jeho příští návštěvy napravíme, nebo doporučení podobného výrobku, což bych vlastně jako dobrý obchodník měla udělat. Místo toho jsem se zmohla na soucitné přikývnutí a přiblbý neurčitý úsměv, dokud si s povzdechem nevybral něco jiného.

PŘÍKLAD2:
V jediné chvíli z celého dne, kdy byly dnes všechny stojany obsazené, přijel starší manželský pár, zaparkoval hezky u stojanu a začal si důkladně pucovat auto (včetně umytí poznávací značky a přeleštění všech skel). Odjeli po deseti minutách za doprovodu mnoha a mnoha nenávistných pohledů řidičů, kteří za nimi netrpělivě čekali ve frontě, až si budou moct natankovat.

PŘÍKLAD3:
Ale tady jsem měla co dělat, abych se nezačla smát. Opět starší manželský pár. Děda přišel dovnitř zaplatit benzín a zatímco platil, všimla jsem si, že nás z auta propichuje pohledem nakvašená babka, kterou tam nechal. A zatímco on se na mě při odchodu ještě usmál, babka zdatně napodobovala pohled Darth Vadera, snažícího se zabít nepřítele.

To je prozatím všechno. Představu jste si asi udělali a já musím jít uklízet záchody (příhody s lidma z téhle oblasti raději vynechám), tak si užívejte víkendu a ať ho netrávíte prací jako někteří z nás.

Místo, kde se zastavuje čas

2. června 2017 v 20:04 | Chiarore |  Zápisky
Viděli jste někdy film Constantine? A pamatujete si tamní popis pekla, kde každá vteřina trvá celou věčnost? Jestli viděli a pamatujete si, tak super, jestli ne, doporučuju zkouknout, protože definice z filmu přesně odpovídá tomu, co mě čeká pokaždé, když nastoupím na směnu na brigádě.

Když se nikdo nedívá

27. května 2017 v 23:18 | Chiarore |  Ze šuplíčku umělce
Už jsem dlouho nenapsala básničku na Téma týdne. A to tenhle blog byl původně určený jen na ně. Dnešní básnička není moc pozitivně laděná, ale aspoň si odpočinete od mých (rádoby) vtipných článků.


KDYŽ SE NIKDO NEDÍVÁ

Každý den vstát,
každý den žít,
být tak moc dobrá, jak dokážu být,
zakrýt svůj cit
a posílit tělo,
pak snad vše bude tak, jak by být mělo.

Každý den spát,
každý den snít,
doufat, že hrozné sny nebudu mít,
znavený zrak
a má síla vůle,
bojovat za svoje veliké cíle.

Každý den hrát,
každý den chtít
na dno svých možností s rizikem jít,
schovaný žal
za pevnou hrází,
hloupý, kdo na všechno srdce své vsází.

Jak jsem se rozhodla stát trenérkou

25. května 2017 v 8:53 | Chiarore |  Zápisky
Za všechno může novoroční předsevzetí. Obvykle nejsem ten typ, co by si na konci roku vypisoval seznam věcí, které v příštím roce určitě, ale URČITĚ musí stihnout. Neplánuju změnu práce, cestování, hubnutí ani podobné blbosti, které si každý slibuje a potom se na ně vyprdne. Na konci roku 2016 jsem se ale rozhodla, že udělám výjimku a jedno předsevzetí si dám. Rozhodla jsem se přihlásit na trenérský kurz. A překvapivě jsem toto předsevzetí i dodržela.

Můj vztah k běhání

20. května 2017 v 12:00 | Chiarore |  Zápisky
Než začnu s článkem, chtěla bych jen napsat, že mě těší, jak návštěvnost tohohle blogu prudce vzrostla, když jsem začla být zase aktivní. Dokonce jsem narazila mezi mými fanoušky i na pár překvapení (tímto zdravím slečnu, která mě sledovala i během dovolené na Srí Lance). Píšu sice hlavně pro sebe, ale i tak mě těší, když vidím, že sem někdo chodí pravidelně a tím pádem ho asi opravdu baví číst moje výplody :)

Nový vzhled blogu

18. května 2017 v 14:18 | Chiarore |  Oznámení
Tradááááá! Můj blog má nový kabátek, kdybyste si toho nevšimli :D Nic proti předchozímu vzhledu, ale byl hrozně depresivní a hlavně mě v poslední době tahalo to světlé písmo za oči (holt nemládnu). Vím, že je to docela změna. A jelikož se ta změna udála zrovna v době, kdy mám chuť na barvičky (zrovna dneska jsem byla u kadeřnice a díky její růžové křídě to jde vidět i na mých vlasech), vypadá to tu momentálně jako v pokojíčku sedmileté holky. No, třeba mě na podzim tahle mánie přejde a nastavím tu něco tmavšího, ale prozatím to nechám tak. A když si vezmu, kolik potu a dřiny mě stála jenom úprava obrázku (použila jsem profi program - windowsácké Malování), nejspíš tu to prozatimní nastavení vydrží zase nějakých pět let. To je tak, když je někdo blondýna...

To byla dneska jen taková informační vsuvka. Přeju hezký zbytek dne a užívejte si sluníčka :)

Kam dál